Martin Oliva: Těžba a rituál – zahada pravěkých proměn krajiny v Krumlovském lese, 15. února 2019

Přednáška se bude týkat jevu, s nímž si archeologická obec neví rady, ale který je dnes už zcela nezpochybnitelně doložen. Výzkumy v Krumlovském lese (kat. Moravský Krumlov, okr. Znojmo), probíhající od roku 1994, ukázaly, že se tam nachází jeden z nejrozsáhlejších těžebních revírů pravěké Evropy. Na ploše asi 50 ha byl těžen jurský rohovec, redeponovaný do třetihorních písků a kvartérních hlín. Nemůže tudíž vynikat takovou kvalitou k výrobě štípaných industrií, jako jiné v pravěku těžené silicity. Je třeba připomenout, že k hloubkové těžbě pazourků, rohovců a křemenců docházelo nikoli kvůli potřebě surovin na pracovní nástroje, ale kvůli surovině na výrobu prestižních předmětů. Druhým důvodem je potřeba organizace společnosti, tj. spotřeba energie pod vedením elit za účelem udržení či zvýšení jejich vlivu. Těžba v Krumlovském lese vyvěrala nepochybně z druhého důvodu, protože na prestižní výrobky místní rohovec nestačil, a na běžné nástroje bylo dost suroviny všude v okolí.
Těžba tu začíná už v mezolitu, čili za lovců a sběračů, potom trvá s menšími přestávkami a výkyvy až do starší doby železné (halštatské). Již to samo nemá nikde jinde obdoby. Ve starší době bronzové, kdy v kultuře únětické težba vrcholí, dochází k těžko pochopitelnému jevu: rubanina, pocházející ze snižování terénních výběžků a z hloubení až 8 m hl. šachet, je ze svahů nanášena zpět na temena hřbítků, kde tvoří násypy mocné jeden až dva metry (zatímco na svazích, kde se z ergonomických i sedimentačních důvodů musela hromadit mnohem víc, činí její mocností nanejvýš pár dm). Do šachet jsou v době bronzové ukládány nádoby, nepochybně původně s jídlem jakožto obětinou pro chtonické síly. Právě tak tam byly sypány centy štípané industrie, z níž se mimo exploatační oblast odnášelo jen nějaké promile, použité vesměs na výrobu srpových nožů, jež pak končily v jasně neprofánních situacích.
Zmíněné skutečnosti se po léta setkávaly s nedůvěrou, která sice s nárůstem počtu radiometrických dat a detailních publikací pominula,ale ani dnes nejsou odborníci na jednotlivá období schopni začlenit tyto poznatky do obrazu doby.

Martin Oliva (*1951) je český (moravský) archeolog se specializací na paleolit a mezolit v českých zemích a exploataci kamenných surovin v pravěku v českých zemích.

Facebooková událost zde: https://www.facebook.com/events/592918441133234/

Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, posluchárna B7 zoologie ve druhém patře.

Po přednášce následuje posezení v restauraci Na Křižovatce (Uterus) na rohu ulic Kateřinská, Lipová a Viničná.

Příští pátek 22. února přivítáme významného astronoma Miloše Tichého, který bude hovořit o riziku srážky Země s planetkou.

Milí Pátečníci.

I tentokrát se sejdeme na Přírodovědecké fakultě UK. Opět Vás prosím, abyste přišli včas, tedy na 17:00!

Mezi přednáškou a diskuzí bude následovat 5 minut přestávka, aby všichni ti, kteří chtějí odejít předčasně, popřípadě si potřebují dojít na WC, mohli opustit sál a nerušili v průběhu přednášky a diskuze.
A to je od nás pro tuto chvíli všechno.
 

S přáním hezkého dne.

Vítězslav Škorpík

Komentáře

komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *