Asteroidy jsou malá tělesa Sluneční soustavy. Více než 90% se nachází v tzv. hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Podrobnějsi analýza architektury jejich drah ukazuje na statisticky významne
Země, Sluneční soustava, blízké hvězdy, hvězdokupy, galaxie… Ale co je dál? Má vesmír nějakou strukturu? Je snad Země uvězněna uvnitř obří sítě? Přednáška pojednává o vysokoškálové struktuře vesmíru,
V roce 1960 si Robert Leighton povšiml periodických pohybů ve sluneční fotosféře, které označil za pětiminutové oscilace. Velmi záhy teoretické studie ukázaly, že se nitrem Slunce šíří nepřeberné
Čtvrtek 14. září 2015 se do historie vědy zapsal jako významný den: interferometry LIGO v USA zachytily signál GW150914. Poprvé tak byly detekovány gravitační vlny, jejichž existenci 100
Naměření odklonu světla v gravitačním poli Slunce v roce 1919 bylo slavným potvrzením důsledku obecné teorie relativity. Trvalo 17 let, než v roce 1936 Albert Einstein vydal článek
Téměř do konce minulého století bylo veškeré chápání vzniku, vývoje a výskytu planet vystavěno na poznatcích o devíti planetách sluneční soustavy. Změnu přinesl v roce 1995 objev 51
Slunce je nám nejbližší hvězdou a je tedy vděčným cílem astrofyzikálního výzkumu. Je pro nás prototypem, nepříliš vzdálenou laboratoří pro studium vlastností hvězd a stavů plazmatu v extrémních
Současné poznatky o vesmíru ukazují, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let za extrémně vysokých teplot a hustot primordiální látky. Vesmír, jak jej známe nyní se skládá převážně
Tématem dvoudílné přednášky je původ a evoluce chemických prvků ve vesmíru. První část se zabývala nukleosyntézou po velkém třesku, evolucí hvězd malé hmotnosti a v nich probíhajícími reakcemi
Tématem dvoudílné přednášky je původ a evoluce chemických prvků ve vesmíru. První část se zabývá nukleosyntézou po velkém třesku, evolucí hvězd malé hmotnosti a v nich probíhajícími reakcemi
