Má náboženství pozitivní vliv na morálku? Zdá se, že nikoli.

Milí skeptici,

na základě Vaší poptávky po filozofii, evoluční psychologii a dalších humanitních vědách, Vám dnes přinášíme článek od Gregory S. Paula a jeho spoluautorů, kteří se pokusili odpovědět na otázku, zda náboženství vede k lepší a zdravější společnosti.

Ještě před dvěma stoletími bylo relativně málo sporu o existenci boha, nebo společenského přínosu vlivu lidové víry ve tvůrce. Ve 20. století však dochází k rozsáhlé sekularizaci v západních zemích (USA jsou jedinou výjimkou). Teisté často tvrdí, že obecná víra ve tvůrce je nástrojem pro poskytování morálních, etických a dalších základů nezbytných pro zdravou a soudržnou společnost. Rozšířené přijetí Darwinovy evoluční teorie a popření tvůrce je v rozporu s těmito cíli. Mnozí lidé mají strach, že šířící se sekularismus naruší řád, morálku a v zásadě rozvrátí dosud zdravou a soudržnou společnost. Jak napsal náboženský moralista Dostojevský: „Jestliže Bůh neexistuje, pak je všechno přípustné.“ Rodiče jsou často vystavováni tvrzení, že kriminalita a násilí ve společnosti bude pokračovat, dokud se děti nepřestanou ve školách učit, že člověk pochází z obyčejných opic. Náklonnost k náboženství posiluje hypotéza, že moderní náboženství je společensky prospěšné proto, že vysoká míra víry v tvůrce, stejně jako uctívání, modlitba a další aspekty náboženské praxe souvisí se snižováním míry smrtícího násilí, sebevražd, monogamních sexuálních aktivit, potratů, stejně jako zlepšení fyzického zdraví. Tvrdí se, že víra v tvůrce, nebe a peklo pozitivně koreluje s ekonomickým růstem států a efektivně řeší různé sociální problémy.

Paul vedle dalších zdrojů použil především data z International Social Survey Programme, což je mezinárodní iniciativa momentálně 53 států, včetně ČR, která těží data užitečná pro výzkum v nejrůznějších sociálních oblastech. Průkopnická studie do roku 2005 prakticky zcela přehlížené problematiky zahrnula celkem 18 rozvinutých demokratických zemí. Jako ukazatele zdraví konkrétních společností či řekněme „morálky“ posloužily například statistiky o počtu sebevražd, počtu případů těhotenství u žen ve věku 15 – 19 let, počtu interupcí u matek téhož věku, o úmrtnosti v nízkém věku nebo o promořenosti sexuálně přenosnými nemocemi. V rámci studovaných zemí obecně nábožnost společnosti pozitivně koreluje s vyšší sebevražedností, úmrtností v mladém věku, rozšířením sexuálně přenosných nemocí i s těhotenstvím a interupcemi v nízkém věku. Zpracovaná data v této studii ukazují, že pouze sekulárnější, proevoluční demokracie se přiblížily k dosažení „kulturnějšího světa“. Výsledky studie vyvracejí, že by bezbožnost nebo souhlas s konceptem evoluce společnost rozkládaly.

Gregory S. Paul, Baltimore, Maryland: Cross-National Correlations of Quantifiable Societal Health with Popular Religiosity and Secularism in the Prosperous Democracies. Journal of Religion & Society 7 (2005)
https://dspace2.creighton.edu/…/ha…/10504/64409/2005-11.pdf…

V roce 2015 vyšel na toto téma článek s názvem Obrana a chvála ateismu od spoluzakladatelky Českého klubu skeptiků Sisyfos, spisovatelky a novinářky Věry Noskové.
https://ct24.ceskatelevize.cz/…/1502548-obrana-a-chvala-ate…

Další studie naleznete v seznamu literatury v článku. Pokud jste i Vy narazili na další studie, tak ven s nimi.

-Aneta-

Poznámka: Tento a další příspěvky z posledních dnů nám zmizely z fb stránky Sisyfa. Obáváme se cíleného útoku proti naší stránce, helpdesk Facebooku jsme již informovali. Kdybyste u nás v následujících dnech neviděli příspěvky, děláme co můžeme, abychom se k vám vrátili.
– Jelena –

Komentáře

komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *