Různé druhy zvláštních zkušeností – ať už je nazveme náboženskými, mystickými, duchovními nebo třeba paranormálními – provázejí lidstvo pravděpodobně už tisícovky let. Jak ale podobné zkušenosti na úrovni lidské mysli vůbec vznikají? A měly by být chápány pouze jako vedlejší produkt evoluce naší kognice, nebo mohou mít i adaptivní funkci? V příspěvku se blíže podíváme na současnou teorii mysli (a těla) zvanou prediktivní vyhodnocování a ukážeme si, jakým způsobem je podle ní vytvářená naše subjektivní realita a s ní i náboženské zkušenosti – a jaký může mít jejich prožívání evoluční význam.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
K přednášce se můžete připojit živě na Microsoft Teams, paní přednášející bude ráda, nicméně zkuste to prosím stihnout do 17 hodin. Odkaz je zde: https://bit.ly/3GPr11N
