Jaromír Šrámek: Ötzi – zdravý jako eneolitická řípa? (14. března 2025 – Živě Benátská 2, Přírodovědecká fakulta UK, Praha)

V září 1991 byla v Ötztalských Alpách nalezena přirozená mumie muže, který zemřel přibližně před pěti tisíci lety. Stupeň zachovalosti ostatků umožnil získat mnoho poznatků o výživě, o chorobách a také o příčině smrti jednoho muže z období eneolitu. Může, který získal několik tisíc let po smrti důvěrnou přezdívku Ötzi. Přednáška shrne dosavadní publikované poznatky o Ötziho zdravotním stavu, které byly získány opatrnou analýzou ostatků.
Jaromír Šrámek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době působí na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty, kde se zabývá kvantitativní analýzou mikroskopických změn tkání způsobených metabolickým syndromem.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Ötzi: Zdravý jako řípa? Spíš jako… dobře mumifikovaná oběť eneolitické reality

Shrnutí by ChatGPT 4o

Když v roce 1991 objevili manželé Nitschkovi ve vysokohorském ledu alpského údolí Ötztal přirozeně mumifikované tělo, nikdo ještě netušil, jak výjimečný nález drží v rukou. Dnes je Ötzi zřejmě nejslavnějším eneolitickým člověkem na světě – a díky moderním metodám víme o jeho zdraví víc než o leckterém současníkovi. A to rozhodně nebyl zdravý jako řípa.

Jaromír Šrámek ve své přednášce s lehkostí i odbornou přesností odhaluje, jaká data se dají získat z mumie staré více než pět tisíc let – a co nám říkají o životě, nemoci i smrti lidí doby měděné.

Kosterní deník života

Z Ötziho těla dnes známe genom, zdravotní stav, pylová zrna v jeho střevech, i to, co měl naposledy k jídlu. Víme, že trpěl aterosklerózou, parazitárními infekcemi, opotřebením kloubů, a že měl zlomená žebra a zranění šípem, které patrně vedlo k jeho smrti.

Přednáška detailně rozebírá, jak se jednotlivé patologie dají z mumie poznat: zobrazením měkkých tkání, CT skeny, histologickými rozbory, ale i paleopatologickými analýzami, které porovnávají stav těla s databázemi známých onemocnění.

Realita tehdejšího zdraví

Na základě nálezů u Ötziho i dalších jedinců víme, že eneolitičtí lidé sice žili „přírodním“ způsobem života, ale rozhodně to neznamenalo ideální zdraví. Šrámek vysvětluje, proč se v tisku často objevuje mylná představa, že prehistorické stravování a pohyb znamenaly automaticky dlouhověkost a absenci civilizačních chorob.

Naopak – už v pravěku lidé trpěli záněty, degenerativními změnami, infekcemi i zraněními, která se bez lékařské péče často stala osudnými. Ötziho případ je tak varující i fascinující zároveň – a dobře ukazuje, že mýtus o „zdravém pračlovíčkovi“ je spíš romantický konstrukt než realita.

Co všechno víme díky mrtvému?

Přednáška neslouží jen jako komentovaný výčet Ötziho diagnóz. Věnuje se i tomu, jak se vyvíjí metody výzkumu mumifikovaných těl, jak se daří rekonstruovat tehdejší prostředí a stravu, a jak může jeden dobře dochovaný jedinec změnit pohled na celou epochu.

Celý výklad je srozumitelný, vtipně podaný a zároveň metodicky přehledný. Je ideálním úvodem pro každého, koho zajímá bioarcheologie, paleopatologie a reálný obraz prehistorického života.

Komentáře

komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *