Mnoho biologů se dodnes nedokázalo myšlenkově vymanit z dualismu rostliny – živočichové (který byl teprve nedávno obohacen houbami jako svébytnou eukaryotickou „říší“, tj. kategorií nejvyššího řádu). Příkladem tohoto uvažování je (zcela nesmyslná) otázka, zda jsou hlenky spíše houby nebo spíše živočichové. Prostě nejsou ani jedno. I když tři tradiční mnohobuněčné říše představují z hlediska popsaných druhů drtivou část biodiverzity eukaryotických organismů, existuje celá řada dalších evolučních linií (hlenky jsou jednou z nich), které jsou nespravedlivě na okraji zájmu. Pro tyto skupiny existuje souhrnný název, totiž protisti, což dále svědčí o nedocenění jejich skutečné diverzity. Na úrovni hluboké diverzity protisti totiž zcela dominují – všech přibližně deset dnes rozeznávaných eukaryotických superskupin obsahuje protisty, přičemž pouze dvě (Obazoa a Archaeplastida) zahrnují i ne-protistní „říše“, tj. rostliny, houby a živočichy. Již proto jakékoli snahy o vysvětlení vzniku a evoluce eukaryotické buňky vyznívají komicky, pokud v sobě nezahrnují protisty.
Ivan Čepička (1978) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde působí jako odborný asistent na katedře zoologie. Zabývá se diverzitou a evolucí anaerobních protist.
