V roce 1960 si Robert Leighton povšiml periodických pohybů ve sluneční fotosféře, které označil za pětiminutové oscilace. Velmi záhy teoretické studie ukázaly, že se nitrem Slunce šíří nepřeberné množství seismických vln, které je možné využít k sondáži slunečního nitra. Vznikla helioseismologie. Za více než půlstoletí existence se tato metoda posunula mezi standardní metody výzkumu Slunce. Projděme si její hlavní teze a také nejdůležitější výsledky, které byly s její pomocí odhaleny.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a
učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.
Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, tentokrát budeme opět v posluchárně B7 (posluchárna zoologie)! Posluchárna se nachází ve druhém patře přímo proti hlavnímu schodišti.
Po přednášce následuje posezení v restauraci Na Křižovatce (Uterus).
Milí Pátečníci.
I tentokrát se sejdeme na Přírodovědecké fakultě UK. Opět Vás prosím, abyste přišli včas, tedy na 17:00! Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci na Křižovatce (Uterus). Restaurace se nachází poblíž budovy fakulty na rohu ulic Viničná, Kateřinská a Lipová.
Nadcházející pátek 12. ledna 2018 budeme s Martinem Kovářem hovořit o vysoce aktuálním tématu Brexitu. Přednáška je nazvaná Historické a současné příčiny Brexitu.
Mezi přednáškou a diskuzí bude následovat 5 minut přestávka, aby všichni ti, kteří chtějí odejít předčasně, popřípadě si potřebují dojít na WC, mohli opustit sál a nerušili v průběhu přednášky a diskuze.
A to je od nás pro tuto chvíli všechno. S přáním hezkého dne.Vítězslav Škorpík
